Velikonoce
Čtyři roční období

Jaro. Velikonoce. Rozkvetlá příroda a zpěv ptáků je zpět!

Jaro. Velikonoce. Je to čas, kdy se příroda probouzí, začíná nový život.
Je to voňavém roční období, květiny hýří všemi možnými barvami a rozkvetlé stromy provoní vzduch kolem. Kdo nemá rád vůni šeříků?

Jaro a jeho nejdůležitější svátky – Velikonoce

Předtím než šeříky rozkvetou, přivítají jaro sněženky a petrklíče, tehdy se slaví i Velikonoce. V minulosti se tradice a svátky dodržovaly mnohem více než v této době. Obvykle souvisely i s ročním obdobím.

Vánoce byly svátky hojnosti, po nich následoval půst až do Velikonoc, které sice již byly, ale není od věci si o nich povědět trochu více a připravit se tak lépe na příští rok.

Tyto nejdůležitější křesťanské svátky připadají na první neděli po jarním úplňku (květná neděle) a jejich datum je pohyblivé. Trvají 8 dní.

Tradiční Velikonoce

Každý den během Velikonoc má jiný význam

Květná neděle

Květná neděle je poslední nedělí čtyřicetidenního půstu. Je to den, kdy přijel Ježíš do Jeruzaléma.
Začínají se zpívat pašije a měl by začít úklid domu po zimě.

Modré pondělí

Modré pondělí se nese ve znamení odpočinku, nemělo by se pracovat.

Škaredá středa

Po šedivém úterý následuje sazometná nebo škaredá středa. Tento den byl Ježíš zrazen Jidášem.
Ve středu by se měl vymést komín po zimě a typickým jídlem pro tento den je bramborák, který by se měl natrhat na kusy.

Zelený čtvrtek

Na zelený čtvrtek se naposled rozezvoní zvony, pak prý odletí do Říma. Večer se pořádá mše, kterou začne velikonoční třídění - nejdůležitější část liturgického roku.

V tento den by se měly konzumovat zelené potraviny, připravovala se pučálka (naklíčený zelený hrách) a taky se pekly jidáše.
To je sladké kynuté pečivo podobné mazanci, ale s mírně odlišnou recepturou.

A recept na jeden zeleňoučký jarní salát můžete vyzkoušet na zelený čtvrtek i vy.

Jidáše

Velký pátek

Velký pátek je dnem ukřižování a smrti Ježíše Krista. Je opředen mnoha tajemstvími a věří se, že se otevírají skály a jeskyně s poklady. Taky se nedoporučuje si v tento den něco půjčovat. Mohlo by to být očarované.
Bylo zakázáno hýbat se zemí a pracovat na poli nebo v sadech. Také se nesmělo prát, protože by se prádlo nenamáčelo do vody, ale do krve Krista.

Polní rostlina

Bílá sobota

Bílá sobota značí konec půstu. Mělo by se uklízet a bílit. Dívky a ženy zdobily vajíčka, chlapci a muži pletli pomlázky z čerstvého proutí. Hospodyně měly plné ruce práce s přípravou pokrmů na slavnostní pondělní a nedělní tabuli.
Pekla se nádivka - oblíbené velikonoční jídlo, do kterého se přidávalo kromě bylinek (kopřivy, pampelišky) i jehněčí, kůzlečí nebo telecí maso. Nádivka symbolizuje nový život a naději.

Velikonoční neděle

Velikonoční neděle se nese v duchu zmrtvých vstání Ježíše. Mazanec či beránek se měli světit a nabídnout návštěvě.
Na slavnostním stole nesměla chybět pečeně z jehněte nebo kůzlete.

Pomlázka

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí má každý spjatý s pomlázkou.
Vyšlehání mělo dívce či ženě zaručit krásu a zdraví po celý rok.
Jako odměnu za výprask dostávali pak muži barevné pentle na pomlázku, vyzdobená vajíčka a někdy i něco ostřejšího.

Velikonoční pokrmy

Tradiční velikonoční pokrmy jsou společné pro celou republiku, i když v rámci krajů se mírně liší. Každému se určitě vybaví nádivka a beránek.

Velikonoční beránek

Ze sladkého pečiva můžeme zmínit ještě jidáše, mazance a boží milosti. Na svátečním stole nechyběla ani vajíčka na x způsobů v podobě pomazánek či teriny.

Recept na nádivku měla každá hospodyňka svůj – obvykle je základ pečivo, zelené byliny (kopřivy, špenát, pažitka, petržel), vejce a maso – obvykle jehněčí nebo třeba telecí. Zelená část nádivky znamená jaro a nový život, mladé maso zase dodá sílu do dalších měsíců.

„Úspěch dne je v jeho ránu, úspěch roku je v jeho jaru.“
Čínské přísloví
Třešně květy

Zima byla a bude vždy náročným obdobím, nejen pro psychiku, ale i pro fyzický stav organismu. Proto je velmi důležité během jara čerpat energii a vitamíny z probouzející se země. V těchto měsících má planeta nejvíce síly a prostřednictvím rostlin a plodin ji můžeme získat taky. Zkuste se třeba dotknout zelenajícího se stromu, ucítíte pulzující život.
Dýchejte vonící vzduch a vnímejte ty pestré barevné odstíny kolem vás!

Použité externí odkazy:

Jidáše | Pečem pecen. Kvásková mapa Pečem pecen [online]. Copyright © 2021 [cit. 19.05.2021]. Dostupné z: https://www.pecempecen.cz/jidase/

TŘENÝ VELIKONOČNÍ BERÁNEK | Recepty z české i mezinárodní kuchyně | Neplechanaplechu.cz. Food blog a recepty z české i mezinárodní kuchyně | Neplechanaplechu.cz [online]. Copyright © Copyright 2021. Všechna práva vyhrazena. [cit. 19.05.2021]. Dostupné z: https://www.neplechanaplechu.cz/2020/04/treny-velikonocni-beranek.html

Velikonoce: Znáte tradiční zvyky těchto svátků? Proženy [online]. Copyright © 1996 [cit. 19.05.2021]. Dostupné z: https://www.prozeny.cz/clanek/velikonoce-zvyky-tradice-70894#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=prozeny.sznhp.box&dop_req_id=B433iyLHbLM-202103230711&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz